Posted in Lifestyle

Nesportovní typy a sport

Sport je bezva. V čem? Záleží samozřejmě na tom, proč ho děláme. Pro některé z nás je bezva pro to, jak bezvadné výkony dokáží podat. Pro některé má zdravotní účely a pozitivní dopad na jejich těla. Pro jiné očišťuje mysl, nebo zkrátka jen pomáhá relaxaci a odreagování. Může to být také cesta, jak se dostat na jinak těžko dostupná místa, pokud je to třeba skialpinismus, nebo i docela obyčejné lyžování. No a pro někoho je sport bezva proto, že ho nemusí dělat 🙂

Sport může být vlastně docela dobré vzpomínkové téma – většina z nás byla povinně vystavena tělesné výchově v dobách školní docházky. Někdo vzpomíná s obrovskou nechutí, jak musel třebas skákat přes kozu, chodit po kladině, šplhat na tyč… Může to být docela výživné vzpomínání. Pokud jste tělocvik nesnášeli a za každou cenu sháněli osvobození, dnes možná zjistíte proč. I pokud jste byli školním šampionem, nebo tím dobrým týmovým hráčem, kterého vybírali jako druhého nebo třetího do týmu – ani hlavní hvězda, ani třídní ostuda – i Vy se dnes můžete na to, proč jste jací jste, podívat z trochu jiného pohledu.

Americká autorka Carolin Myss* přišla se svou teorií archetypů. Rodin archetypů je mnoho – jsou to archetypy dle bohů (egyptských, řeckých, slovanských…), potom třeba jungiánské archetypy, i nejrůznější stylové archetypy (např. OCTO Codes**). Archetypy Carolin Myss jsou podobně „obecné“, jako ty jungiánské – není to tedy archetyp „Persefoné“, pod tím si mnozí lidé nic nepředstaví, ale například archetyp Atlet – a pod tím už si něco představí snad každý.

A právě ten archetyp Atleta je ve vztahu ke sportu zajímavý. Faktem je, že ze dvanácti archetypů Carolin Myss jsem schopná sama sebe rozpoznat do nějaké míry v každém z nich, a vsadím se, že to budete mít stejně. Přesto je tu rozdíl mezi člověkem, který má Atleta jako svůj důležitý archetyp, a člověkem, který cvičí jen pro zdraví, a archetyp Atleta má jen maličký a podpůrný, nebo sport přenechává jiným.

Nemyslím si, že bych v průběhu svého života cvičila o mnoho méně, než mnozí mí vrstevníci. Přesto jsem na základní škole od paní učitelky dostala zpětnou vazbu: „Vy s těmi rodiči pořád sportujete, ale ty na to vůbec nevypadáš!“ Naopak jsou mezi námi lidé, kteří se aktivně sportu nevěnují, ale na jejich temperamentu je vidět, že mají ty potřebné vlastnosti – vytrvalost, soutěživost, „nasazení na život a na smrt“. Také je to o určité přirozené lenosti – Atlet Vám neřekne, že je moc unavený na to, aby si přinesl ze stolu šálek s čajem vzdálený méně jak dva metry, pokud zrovna včera neuběhl maraton. Naopak se raduje z toho, že může použít své tělo. Ale mnozí z nás takto líní prostě jsou.

Věřím, že tento rozdíl mezi lidmi sahá až do morku kostí, až do hloubky naší bytosti a naší osobní filosofie. A pokud jako já, ne-Atlet, věříte tomu, že fyzická bolest a dřina jsou užitečné jen do určité míry – někdy si podání si hrnku je úctyhodný výkon – potom se nejspíš musíte smířit s tím, že Vaši atletičtější přátelé Vás budou předbíhat, budou vytrvalejší a ochotnější snášet fyzickou námahu a často, ač jste vy trénovaní a oni ne, jim nebudete stačit.

Z nějakého důvodu se obklopuji mnoha lidmi, kteří jsou velmi aktivní i atletičtí. Nicméně pochopitelně toho společně moc nenasportujeme – koho by bavilo se pořád za druhým honit, dobíhat jej a zkrátka mu vůbec nestačit, bez ohledu na to, že cvičíte pravidelně a vyvíjíte určitou snahu být v kondici. Na střední jsem některé ročníky tělocvik vyloženě nenáviděla. Bylo to jednoduše proto, že moje kamarádky, které na mě byly jindy hodné, byly schopné mi nadávat i kvůli takovým (pro mě) hloupostem, jako je prohra ve volejbale. Jsou mezi námi lidé, kteří se cítí ponížení, když mají předvádět pantomimu při Aktivitách. A taky jsou mezi námi lidé, kteří se cítí ponížení, když mají pobíhat jako pitomci za volejbalovým míčem. Těžko však takové věci vysvětlovat Atletovi, který hraje, aby vyhrál, nebo ze sebe alespoň vydal to nejlepší.

Pokud máte vztah ke sportu podobný jako já, stále stojí za zmínku to, že archetyp Atleta má určité odnože. Dokonce jsou rozdílné pro dospělé a pro teenagery! Mezi teenagery patří třeba tak známé americké roztleskávačky, nebo dokonce i ti, kteří díky své fyzické převaze šikanují druhé. U dospělých jsou to tomboys, outdooristé a tanečníci. V Česku bych ty první možná označila za ony klasické sportovní typy, kteří jsou dost praktičtí, přímočaří, a bývají šikovní na takový ten street basket a zkrátka na jakýkoli sport, který Vás napadne. Tanečníci jsou zase velice elegantní a rádi také reprezentativně vypadají. No a outdooristé zase nejvíce ze všech sportovců milují přírodu a mohou mít i rádi ekologii a snažit se přírodu chránit.

Důležitá informace je, že pokud víte, že Atlet není právě váš archetyp, neznamená to, že nemáte cvičit. Cvičení pro zdraví je dobré, kompenzuje třeba naše sedavé zaměstnání, a to je opravdu důležité. A také čistí hlavu. Některé sporty jsou mnohem klidnější než jiné – indiánský běh, procházkování, nebo třeba jóga, ve které se můžete sami rozhodnout, který den budete cvičit pokročilejší verzi, a který se budete jen polehoučku protahovat. Také nejsou týmové a neurazíte svým pohodářstvím Atleta, který prostě musí vyhrát.

Pokud jste Atlet, nejspíš není, co bych Vám vykládala o sportu. Pravděpodobně už jste sportovec a máte za sebou mnoho zkušeností se sportem. Ve sportu je esoterika a psychologie obrovským tématem. Najdete množství koučů, poradců, lidí, kteří se na sport přímo specializují (třeba Majka Blahutková***). Já nejsem žádný odborník ani na psychologii, natož na sportovní psychologii. Co Vám mohu já, to je ten druhý pohled – jsem živoucí příklad toho, že jsou lidé, kteří to mají úplně jinak než vy – Atleti. A chcete-li ke sportu motivovat ne-Atleta, třeba vašeho kamaráda nebo partnera, potom nadávání a kritika nepomáhá. Základem je respekt. Vy možná Atlet jste, ale ten druhý ne. A ani nebude. Přesto se však spolu můžete dobře bavit.

No a někde mezi, tam je nás naprostá většina. I když mluvím o sobě jako o ne-Atletovi, samozřejmě malého Atletka také v sobě mám, jen je o hodně menší než Atlet většiny lidí v mém okolí. Na pomezí je to zase těžké proto, že nemusí být snadné najít svoje místo – pokud se setkáte se samými Atlety, můžete si myslet, že nejste dobrý sportovec. Pokud zase znáte samé ne-Atlety, můžete si myslet, že Atlet jste právě vy! Sport možná není smyslem vašeho života. Můžete se stát třeba lektorem aerobicu nebo jógy, motivovat ne-Atlety, nebo třeba i trénovat Atlety, pokud Vás to baví. Možná z Vás Olympionik nebude, ale pokud se dokážete správně odhadnout, zjistíte, že i Vy jste nenahraditelným článkem sociální sítě – třeba díky tomu, že dokážete chápat obě strany mince.

Poznali jste se?

*O Carolin Myss a jejích archetypech si můžete přečíst na jejím webu www.archetypes.com. Na ten je však nezbytná angličtina nebo překladač v prohlížeči. Její knihy o archetypech jsou dostupné i v českém jazyce, takže pokud Vás archetypy zajímají, ale neumíte anglicky, nezoufejte! Já osobně jsem knihu Kdo jste vy sehnala před mnoha lety v knihkupectví Dobrovský. Mohu ji doporučit 🙂

**Stylové archetypy jsou výborná pomůcka, pokud chcete nalézt svůj vlastní styl oblékání a ještě jej neznáte. Pokud je to tak, potom doporučuji blog Autentické oblékání nebo Winter in Paris.

***Majka Blahutková z Aaktivity je docentka, která působí mimo jiné na brněnské technice VUT jako vyučující Psychomotoriky, Stres Managementu, Týmových dovedností a dalších kurzů. Pracuje i se Silvovou metodou kontroly mysli – k té patří nejrůznější imaginativní techniky, které mohou pomoci se stresem. Také pracuje s motivací. Její kurzy jsou i pro nás méně zdatné, líné, ale snaživé ne-Atlety, kteří věří, že vztah je potřeba si najít ke všemu – i ke sportu.

Reklamy
Posted in Lifestyle

Proč cvičím jógu den co den

V letošním roce jsem se velice těšila na měsíc leden. V roce 2017 to totiž pro mne byl měsíc klidu, pohody a času pro sebe. Místo obvyklého kolotoče práce, výuky, cestování a sportu jsem náhle měla jen práci a jinak jsem si svůj čas mohla zorganizovat jakkoli jsem chtěla.

Příjemný a pohodový sport je pro mne důležitou součástí životního stylu, a tak jsem se chtěla cvičení věnovat i v tomto měsíci, kdy neprobíhal tělocvik ve škole.

Už déle jsem se věnovala doma cvičení jógy podle lektorek na youtube. Protože leden je také měsíc předsevzetí, mnoho lektorek jógy, pilates či jakéhokoli cvičení v lednu dělají týdenní, půlměsíční, ale i celoměsíční výzvy. Stejně jako fitness centra vyhlašují slevy, lednové permanentky…

V lednu 2017 jsem si vybrala lektorku Adriene a cvičila s ní 31 dní její Yoga Revolution. Myslím, že za celý měsíc jsem vynechala jen 2 dny. Každý den byla jóga asi tak na 30 minut, což je pro mně přijatelné a čas jsem si snadno našla. U hodiny bych se už možná ošívala, ale půl hodinka zní tak přátelsky 🙂

A tak když měl přijít leden 2018, čekala jsem stejný ohromný měsíc plný pohody. A ono nic… Měla jsem čas pro sebe, stejně jako loni, ale ten klid prostě nepřišel. A tak mě napadlo – možná to opravdu je tou jógou!

Tahle myšlenka ke mně přišla, když jsem si pročítala některý blog o životním stylu, a paní psala, že její rána byla vždycky chaotická, dokud nezačala cvičit jógu.

Já jako přirozeně líný člověk nemám v zimě velkou chuť běhat po venku – je tam zima, běhat se člověku nechce, někdy i na tu procházku je náročné vyrazit, zvlášť pokud je -10 a fučí ledový vítr. Zápasila jsem v loňských letech často s tím, že v zimě ztratím kondici a potom, když si v létě chci udělat delší túru, zkrátka ta kondice chybí. A když to není ve svalech, může takový pohyb ublížit kloubům.

Tahle měsíční jóga je vlastně docela dobrým řešením. Není to žádné drsné cvičení, nemusíte kvůli němu opouštět svůj domov a příjemně zpevňuje svaly a hlavně protahuje. Pokud stejně jako já trávíte mnoho času sezením u počítače a v kanceláři, potom je to dobrá kompenzace sedavých dennodenních aktivit, které v létě kompenzujeme procházkou, ale v zimě se nám ani na tu někdy nechce.

Hlavně ale je tu ten klid! Pro mě osobně je to jeden z cílů mého životního stylu – být produktivní, ale nebýt uhoněná a znavená. Neztrácet vědomí toho, kde jsem, kdo jsem, kam směřuji a jestli je třeba něco změnit, nebo je všechno funkční. Cítit, že pořád dokážu být tady a teď, ne hlavou na deseti různých místech, z čehož člověk může mít až závrať. A taky mít dobrou náladu 🙂 Což když je člověk melancholik, tak je vždycky výzva 🙂

Leden je pryč, a měsíc klidu to nebyl. Skoro ke konci února, když jsem ležela doma s nachlazením, jsem si vzpomněla na ten hezký leden s jógou a rozhodla jsem se, že hezkých 30 dní s jógou si můžu udělat kdykoli, třeba hned! Začala jsem 18.2. a jedu 🙂

Chcete se přidat? Třeba si dáte jen jedno video, však to na protažení stačí 🙂 I letos jsem zvolila lektorku Adriene z Texasu a tentokrát její TRUE – minule byla Revolution, předtím Yoga Camp… Beru to letos trochu volněji. Už se mi povedlo jeden den vynechat, když jsem měla PC v opravě, a jeden den omylem cvičit z Revolution 🙂 Ale ten efekt tam je.

Loni jsem cvičila také sérii jógy pro čakry jógy pro čakry s Jen Hilman, která je rovněž z Texasu. Další lektorka, kterou mám ráda, je Cole Chance, rovněž z Texasu! U ní jsem se vždycky dobře protáhla.

Pokud máte podobné cíle v životním stylu jako já, třeba pro Vás také bude mít jóga žádoucí efekt 🙂

N.