Posted in Lifestyle

Kouzelný svět fair trade

Mám zatím maličkou čtenářskou základnu a tvoří ji zejména lidé, se kterými se známe, s většinou už déle (např. 10 let). Já jsem fair trade neznala snad do loňského podzimu a jsem velmi zvědavá, zda-li jste na tom podobně!

Mezi bloggerkami jsou fair trade a ekologie obrovskými tématy. Na konci článku najdete několik skvělých článků. které si na toto téma přečíst. Jsou to články, kterými jsem se nechala velmi inspirovat a ovlivnit i já. Fair trade, udržitelný styl, funkční šatník či ekologický přístup jsou témata, která spojují bezmála všechny bloggerky, které sleduji. Pokud sami objevíte další podobné tipy a odkazy, budu ráda, když je budete se mnou sdílet třeba v komentářích!

Žijeme ve světě, který se vyvíjí velice rychle. Za mých mladých let jsme ve škole věnovali nějaký čas recyklaci odpadu, proč to dělat, jak to dělat. Navštěvovali jsme se školou Lipku, což je takové malé DIY (Do It Yourself) a ekologické centrum v Brně.  O tom, jak daleko může sahat udržitelný životní styl, fair trade móda, ekologická domácnost či ekologické bydlení, se mi ovšem ani nesnilo.

V době minulé, v dobách železné opony a vlády komunistické strany, byl nedostatek mnohých věcí, na mnohé potraviny se stály fronty, maso bylo jen v neděli, do tělocviku byly bílé cvičky s gumičkou a oblečení měli skoro všichni stejné – opravdu stejné, ne jen v podobném stylu. Mnoho žen šilo oblečení doma pro své děti i pro sebe, protože to byl jeden ze způsobů, jak mít něco více osobního a méně uniformního. A samozřejmě to také šetřilo rodinný rozpočet – obvykle nevelký. Největší ekologickou katastrofou tehdy byla naprostá absence ekologických sankcí a kontrol průmyslu. Také auta, kterými se jezdilo, neměla tak vysoké standardy na technický stav, emise apod.

Dnes je situace pro domácnosti i pro průmysl velmi odlišná. V supermarketech a obchodech je dostatek čehokoli, na co si vzpomeneme – jídla, hygieny, čistících prostředků, spotřebičů a věciček do domácnosti. V obchodech s oblečením je obrovské množství kusů, nabídka je skoro nekonečná, jsme-li ochotni dost dlouho hledat a dost mnoho investovat.

Cc63WJNVAAApTwm
Obrázek pochází z Twitteru, mám jej od uživatele Riaz Haq.

Žijeme v obrovském přebytku. Občas, když si stěžuji na to, že v obchodě není moje oblíbená značka jogurtu nebo když mi vadí, že na šaty, které jsem si objednala, čekám 3 týdny, připomínám si, že před třiceti čtyřiceti lety podobné šaty pro lidi nebyly absolutně dostupné a na jogurt stáli frontu, přičemž na ně ne vždy vyšla řada. A zatím v Africe….

Jsou mezi námi lidé, kteří se začali těmto ekologickým potížím věnovat. Jaká témata to jsou:

  • Nadbytek jídla a jeho vyhazování. Plýtvání jídlem.
  • Špinavost textilního a obuvního průmyslu, dětská práce, nebezpečné pracovní podmínky, likvidační platy a opět přebytek v obchodech.
  • Přehnané používání chemie v domácnosti, plýtvání vodou, znečištění vody.
  • Ježdění autem naprosto všude, i na trénink 20 m od domu.
  • Fakt, že i když máme všechny tyto věci, pořád nejsme spokojeni, jak jsme si mysleli dříve, že budeme, až je budeme mít.

Fair trade se obvykle spojuje s oblečením. Podobné principy má také Slow fashion. Jde o to, že chci ne jen hezké a stylové oblečení v rozumném množství, ale také z materiálů, které vyrábí lidé za férový plat a v bezpečných pracovních podmínkách. Kladu si také za cíl aby mi oblečení vydrželo co nejdéle, aby dýchalo, aby stále vypadalo dobře, aby nebylo nutné jej prát po jednom nošení, protože má odpudivý chemický zápach v reakci na pot.

Výbornou alternativou je i oblečení ze sekáče, vinted.cz, či z bazárku s kamarády či známými – pokud se mi už nelíbí, je mi malé/velké, mohu jej přece poslat dál. Poslouží dalším lidem, nebo třeba mně poslouží oblečení jiných lidí.

To jsou vskutku obrovské cíle, větší, než se zdají. Vyžadují velké změny v nakupování, ve skladování a v péči o oblečení. Pokud chci méně prát, potom potřebuji oblečení větrat. A na to potřebuji prostor mimo skříň a v mém případě také mimo dosah koček, které milují se honění mezi visícími tričky.

Zajímavé také je, že přes mou veškerou snahu o ekologičtější životní styl a šatník dosud stále vede moje babička, která občas nosí mrkváče a svetr z vysoké… má je 50 let!!! Nebo můj přítel, který svůj styl zná už dávno a klidně nosí několik dědových kostkovaných košilí.

Toto téma je vskutku obrovské, tento článek tedy poslouží jako takový malý úvod a ukázka toho, o čem všem zde budu do budoucna psát, a s čím mám třeba už zkušenosti.

No a nyní slíbené články, jeden lepší než druhý, o fair trade:

Začnu sérií článků od bývalé advokátky s názvem Všechno, co víme o pomalé módě. Líbí se mi preciznost zpracování těchto článků, včetně toho, kolik minut jej budete asi číst. Plus je to vynikající úvod do problematiky.

Jakmile kouknete na fair trade či hand made obchody, nejspíš Vám spadne brada… Jak to, že bunda v Takko stojí 300 Kč a na Fler.cz 2500? I víc? Potom je vynikající článek Proč je handmade tak drahé.

Mnoho obchodů, ve kterých jsem začala fair trade a slow fashion nakupovat jsem našla v článku Podzimní šatník aneb nakupuj chytře. Ruku v ruce se slow fashion jde i styl – jaké oblečení se mi bude líbit i za 20, 30, 50 let?

Dále je tu článek o tom, jak Vyzrát na sekáče. Musím říct, že já osobně jsem na ně ještě nevyzrála. Ale Děvče u plotny ano!

No a pak je tu malá ukázka z Kladna, kde se objevila podivná výstava Móda mezi šmanty. Aneb zrcadlo zrcadlo pověz mi, který průmysl je na Zemi zdejší nejšpinavější!

Cílem dnešního článku rozhodně není vyvolat v někom pocit viny. Tato témata se objevují nově, teprve teď se dostávají do všeobecného povědomí. Myslím, že před sebou máme budoucnost ekologické výchovy a ekologického chování. Nás učili, jak a proč recyklovat odpad. Třeba nyní budou učit proč a jak méně nakupovat, jak rozumně nakládat s jídlem, proč jezdit do práce na kole či veřejnou dopravou, jak v domácnosti používat přírodní čistidla a šetřit vodu apod.

Ekologický týden přeje 🙂

N.

Reklamy